REGISTRACE / PŘIHLÁŠENÍ
OK 365 Internetový magazín
Rubriky
Archiv

Budujte dobrou pověst firmy

Public relations (PR) buduje vztah firmy s veřejností. Dobrá pověst firmy v dnešní době patří mezi nejcennější aktiva každé společnosti.

 

Dobrou reputaci firmy či značky je nutno neustále budovat a chránit. Dobrá pověst získává loajalitu zákazníků i zaměstnanců a poskytuje i ochranu v době krizí. Dobré jméno společnosti a značky je nutno vytvářet systematickou komunikací se všemi cílovými skupinami. Kvalitní PR vyžaduje jasně definovanou strategii a profesionální postupy.

Při budování povědomí o značce nelze spoléhat pouze na reklamu. Vztah ke značce se formuje z mnoha dojmů, postřehů, zkušeností doporučení a podobně. Se zákazníky je nutné komunikovat.

Velké množství lidí lze oslovit prostřednictvím médií. Jedním z nejdůležitějších prvků PR je dobře zvládnutá komunikace s médii. Tak jako média mohou při budování PR významně pomoci, mohou při nezvládnuté komunikaci zasadit firmě tvrdou ránu.

V současnosti se stává jedním z velice důležitých komunikačních nástrojů internet a on-line komunikace na sociálních sítích.

Řada firem se při budování vztahů s veřejností soustředí na komunikaci s externím prostředím a opomíjí komunikaci interní. Zde hrozí riziko nejenom v nižší loajalitě a výkonnosti zaměstnanců, ale v krajním případě může dojít i k poškození dobrého jména firmy. V digitálním světě se kritika a spekulace šíří velice rychle.

Řešení PR na požadované úrovni je pro mnohé firmy svépomocí nereálné. Zejména středním a menším firmám se vyplatí spolupráce s profesionální PR agenturou. Mezi zkušené agentury, které poskytují komplexní marketingové služby včetně PR, patří společnost ANERI s.r.o. z Liberce.

http://www.aneri.cz/cs/marketing/public-relations/

http://www.aneri.cz/cs/aktualne/

http://www.aneri.cz/cs/aktualne/budujte-dobrou-povest-firmy/

Comments are closed.

„Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.“ Jan Werich