REGISTRACE / PŘIHLÁŠENÍ
OK 365 Internetový magazín
Rubriky
Archiv

Author Archive

Rajčata

Rajčata se v dnešní době pěstují už po celém světě. Španělé jej do Evropy dovezli v 16. století, ale trvalo více než dvě stě let, než si tuto zeleninu Evropané oblíbili. Rajčata jsou velmi chutná a zároveň obsahují spoustu vitaminů a minerálů. Dokonce působí jako silný antioxidant a chrání před vznikem rakoviny.

 

Největší oblibu si rajčata získala ve Španělsku a v Itálii, kde jsou dodnes součástí každodenního jídelníčku tamních obyvatel. Tvoří základ jejich stravy a na zdraví lidí je to značně vidět. Podle vědeckých výzkumů je jasné, že rajče není jen chutnou ingrediencí, ale také plodem plným vitaminů a minerálů. Má totiž blahodárné účinky při mnoha zdravotních poruchách a působí preventivně proti vzniku rakoviny. Na celém světě jsou tak rajčata uznávaná jako léčivá potravina a tzv. superpotravina.

 

Rajčata v syrovém stavu obsahují velké množství vody, nějaké proteiny, sacharidy a absolutní minimum tuků. Sacharidy jsou složeny z glukózy a fruktózy. Obsahují pouze 21 kcal a jsou tak vhodné i pro ty, kdo drží redukční dietu. Rajčata obsahují velké množství vitaminu C, který je důležitý pro naši imunitu. Zvláště v podzimním a zimním období je tento vitamin velice důležitý. Pouhých 100 g rajčete vám zajistí třetinu doporučené denní dávky céčka. V rajčeti najdeme také vitaminy B1, B2, B6, niacin a kyselinu listovou. Také provitamin A má velké zastoupení. Z minerálů obsahuje rajče hlavně draslík, hořčík, fosfor a železo. Proto je dobré jíst rajčata v případě, že trpíte anémií nebo vás trápí svalové křeče. Rajčata obsahují také určité množství vlákniny, která je důležitá pro zdravá střeva. Tato vláknina má mírně projímavý účinek a působí tak proti zácpě. Organické kyseliny můžou za typickou chuť rajčat. Čím je rajče zralejší, tím více se zvyšuje obsah cukru a snižuje obsah organických kyselin. Rajčata mají alkalizující účinek. Obsahují lykopen, který se lépe vstřebává, pokud rajče projde tepelnou úpravou. Lykopen působí preventivně před vznikem rakoviny. Patří mezi karotenoidy a je velmi důležitý pro lidské zdraví.

Zdravý a chutný rybíz

Malé kuličky rybízu nám zpříjemňují každé léto. Rostou na opadavém listnatém ovocném keři, který kvete od dubna do května. Plody jsou malé kuličky, které mají mírně nakyslou chuť. Jejich průměru se pohybuje kolem 0, 7 cm. Tyto plody obsahují množství důležitých látek, které zvyšují obranyschopnost našeho těla a pomáhají mu lépe se vypořádat s nemocemi.

 

Rybíz dozrává od poloviny června až do konce srpna. V našem kraji můžeme narazit na planou formu rybízu, který se vyskytuje v lužních lesích a také na kulturní formu rybízu, která se běžně pěstuje v zahradách a ovocných sadech. Červenému rybízu se obecně daří na úrodných půdách, které mají dostatek živin. A všechny tyto živiny z půdy se pak projeví i v malých kuličkách, které nám dodají plno cenných látek. Bobule mají velké množství kyselin, vlákniny a vitaminu C. V lidovém léčitelství se s oblibou používají také listy rybízového keře. Ty jsou prý dobré k léčení střevních onemocnění. Látky, které tyto listy obsahují působí močopudně a podporují trávení. V červeném rybízu najdeme zejména vitamin C, vitamin A, vitamin E, pektin, draslík, fosfor, magnézium a vápník.

 

Rybíz obsahuje flavonoidy, které působí preventivně proti arterioskleróze, pomáhají při nachlazení a problémech se střevy. Dokonce při pravidelné konzumaci mohou zabránit vzniku infekce močových cest. Přináší také úlevu od zánětů různého typu. Rybízová šťáva (bez přídavku cukru) je blahodárná pro ledviny.

 

Jaké má rybíz účinky?

  • Podporuje imunitu
  • Uzdravuje trávení
  • Pomáhá při nachlazení, zejména u virových a bakteriálních infekcí
  • Chrání zrak
  • Působí preventivně proti rakovině
  • Snižuje krevní tlak
  • Zpevňuje cévy

 

Plody červeného rybízu mají široké uplatnění i v kuchyni. Nemusíme ho totiž jíst jen syrový, ale můžeme ho i zpracovávat různými způsoby. Výborný je například rybízový koláč (buď s drobenkou, nebo, třeba sněhovou čepicí), marmelády, džemy, sirupy, víno a kompoty.

Rajčata

Rajče je jednoletá trvalka pocházející z Peru a Ekvádoru. Po objevení Ameriky se dostal i do Evropy. Plodům rajčat se říká rajské jablíčko. Na světě existuje téměř 8 000 druhů rajčat, které se od sebe liší tvarem, velikostí i barvou. Jedná se hlavně o rajčata červená, oranžová, žlutá nebo tmavě fialová. Tvarem rajče může připomínat jahodu, vejce, srdce nebo citrón.

 

Rajčata jsou plná vody (obsahují až 90 % vody), dále také sacharidy, bílkoviny a vlákninu. Obsahují také důležité antioxidanty, mezi které patří:

  • Betakaroten

Chrání naši kůži před poškozením od sluníčka a je důležitý i pro zdravý zrak.

  • Lykopen

Chrání buňky před volnými radikály

  • Vitamin C

Je nezbytný pro tvorbu bílých krvinek, kostí, zubů a chrupavek. Také celkově zvyšuje imunitu celého těla.

 

Rajčata obsahují velké množství minerálů. Patří mezi ně hlavně vápník, fosfor, železo, draslík, zinek a chrom. Vápník podporuje růst kostí a kloubů. Železo působí proti chudokrevnosti. Draslík má vliv na vývoj organismu a na jeho hospodaření s vodou. Fosfor zásobuje tělesné buňky potřebnou energií. Zinek pomáhá bojovat s infekcemi a chrom pomáhá zachovávat dobrý zdravotní stav těla a snižuje chutě na sladké. Co se týče vitaminů, obsahují rajčata hlavně provitamin A, vitamin E a vitaminy skupiny B. Konzumace rajčat je důležitá při redukčních dietách, zlepšuje náladu a zabraňuje stárnutí buněk. Rajčata také snižují riziko vzniku rakoviny, vysoký cholesterol a krevní tlak. Rajčata jsou díky svému obsahu blahodárná i při problémech s prostatou. Rajčata obsahují látku tyramin, který zvyšuje hladinu krevního cukru i tlak a působí dráždivě na hladké svalstvo, tím vyvolává zlepšení nálady. Rajčata mají lehce projímavý účinek, působí močopudně, antitoxicky a zásadotvorně. Doporučují se diabetikům a při ledvinových a srdečních chorobách. Navíc pomáhají zbavovat nás zácpy. Rajčata se často používají i v kosmetickém průmyslu. Omlazují a mají perfektní vliv na pokožku. Rajčatové plátky můžeme přikládat na pokožku jako masku.

 

Rajčata jsou velmi oblíbená pro svou chuť i jednoduché pěstování. Keříčková rajčata zrají v nádobách na balkonech nebo na terasách a plodí velké množství plodů každou sezónu. Tyčková rajčata se pěstují na záhonech a ve sklenících. Nejsou příliš náročná na půdu a dodávají každý rok velké množství plodů.

Kedlubnové recepty

Dušená kedlubna

Suroviny:

kedlubny

máslo

bílá cibule

hladká mouka

voda nebo vývar

sůl

mletý pepř

muškátový oříšek

 

Postup:

Na másle osmahneme nadrobno nakrájenou cibulku. Kedlubnu nakrájíme na tenké plátky a přidáme k cibulce. Osolíme, opepříme, přidáme špetku muškátového oříšku a podlijeme vodou nebo vývarem. Celé pak dusíme doměkka. Jakmile kedlubny změknou, zaprášíme je hladkou moukou a případně ještě zředíme vodou nebo vývarem. Ihned podáváme.

 

Kedlubnové zelí

Suroviny:

4 kedlubny

1 střední cibule

2 lžičky rostlinného oleje

4 lžíce bílého vína

Ocet

Cukr

Sůl

 

Postup:

Na oleji osmahneme nadrobno nakrájenou cibulku. Přidáme nahrubo nastrouhané kedlubny, sůl, víno, pár lžic vody a dusíme doměkka. Necháme odpařit téměř všechnu tekutiny a vzniklé zelí dochutíme octem, cukrem a solí. Necháme krátce přejít varem a podáváme.

 

Kedlubnový salát

Suroviny:

2 kedlubny

2 jablka

citrónová šťáva

mletý pepř

sůl

bílý jogurt

cukr

 

Postup:

 

Oloupané kedlubny nastrouháme najemno. Jablka oloupeme, vykrojíme jádřince a nakrájíme na tenké plátky. Zakapeme je citrónovou šťávou, aby nezhnědla. Bílý jogurt osolíme, opepříme, je-li hodně kyselý, přisladíme a smícháme s připravenými jablky a kedlubnami. Necháme chvíli odležet v lednici a podáváme. Můžeme salát jíst jen tak a nebo ho podávat ke grilovanému masu nebo čerstvému pečivu.

 

Kedlubnová pomazánka

Suroviny:

300 g kedlubny

Šťáva z půlky citrónu

2 vejce vařená natvrdo

2 lžíce bílého jogurtu

2 lžíce lučiny

1 jarní cibulka nakrájená nadrobno

Sůl

Pepř

 

Postup:

Kedlubnu očistíme, omyjeme, nastrouháme na jemném struhadle, vložíme do mísy, pokapeme šťávou z citronu a necháme chvíli stát. V druhé míse smícháme jogurt, lučinu, cibulku, vejce nakrájená na kostičky, sůl a pepř. Do této směsi přidáme kedlubnu a  promícháme. Před podáváním uložíme do chladu. Pomazánka je výborná s čerstvým pečivem.

 

Zapečené kedlubny

Suroviny:

0, 5 kg brambor typu B

3 kedlubny

2 cibule

250 l mléka

1 malý kelímek 12% smetany na vaření

200 g strouhaného tvrdého sýra

2 vejce

Trocha strouhanky

Lžíce rozpuštěného másla

Sladká paprika

Pepř

Sůl

 

Postup:

Kedlubny, brambory i cibuli nastrouháme na hrubém struhadle. Troubu předehřejeme na 200 °C. Nastrouhanou zeleninu navrstvíme do zapékací formy na přeskáčku. Začínáme bramborami, pak přidáme kedlubny, cibuli a zakončíme vrstvou sýra. Každé patro vždy osolíme a opepříme. V míse smícháme mléko, smetanu, vejce, sůl, pepř a sladkou papriku. Vzniklou směsí zalijeme poslední vrstvu brambor a posypeme zbylým sýrem a strouhankou. Pokapeme rozpuštěným máslem a dáme zapéct do trouby na 45 minut. Aby se nám sýr nepřipálil, můžeme pekáč přikrýt alobalem.

Bazalka

Bazalka patří mezi stálezelené rostliny s příjemnou aromatickou vůní a chutí. Řadíme ji do čeledi hluchavkovitých, která zahrnuje asi 60 různých polokeřů a bylin. Rostliny z této čeledi se rozprostírají ve všech tropických i mírných pásmech světa. Většina se ale nachází hlavně v Africe a jižní Americe.

 

Bazalka pravá má svůj původ v jižní Asii, u nás se pěstuje také, ale ne nijak masivně. Spíš si jí pěstujeme pro kuchyňské účely v malých květináčích. Bazalka je bylina vysoká až 40 cm. Má bílé, někdy nažloutlé kvítky, které se objevují od června do září. Rostlinka má silnou charakteristickou vůni, kterou máme rádi my, ale například mouchy ji přímo nesnáší. Proto je dobrá k odpuzování nepříjemného hmyzu. Pokud chcete začít bazalku pěstovat, je dobré ji zasít v březnu do směsi zeminy a písku. Můžete si ji samozřejmě také koupit jako malou rostlinku v květináči. Nemá ráda chlad a vlhko, proto se hodí spíš pro pěstování v květináči než venku. Má ráda slunné místo na okně, směrovaném na východ. Bazalku můžeme postupně seřezávat a přidávat ji do pokrmů a vždy nám znovu obrazí. Když se o ni budeme dobře starat, tak nám po pár měsících zmohutní a vytvoří hodně světlezelených lístečků. Čerstvé mladé výhonky se dají trhat a přidávat do pokrmů. Z bazalky užíváme právě nať, která se sbírá v době květu. Můžeme ji sušit, ale také zamrazit.

 

Bazalka je nejen chutná aromatická bylina, ale také velmi zdravá. Obsahuje vonné silice, třísloviny, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje, bazalkový kafr, tanin, cinoel a další cenné látky. Bazalkové silice se dokonce přidávají do voňavek! Bazalka má spoustu léčivých účinků. Snižuje nadýmání a proto je dobrá k ochucení pokrmů, které mohou nadýmat nebo způsobovat pocity těžkosti. Zvyšuje činnost žaludku a zároveň snižuje napětí hladkého svalstva. Pomáhá preventivně proti zácpě a také výborně podporuje chuť k jídlu. Tato bylinka působí protizánětlivě a má účinky podobné antibiotikům. Usnadňuje vykašlávání hlenu, léčí afty, zklidňuje a snižuje hladinu stresu. Navíc podporuje tvorbu mateřského mléka, takže je vhodná pro novopečené maminky.

Paprika a její zdravotní účinky

Za papriku může Evropa poděkovat Kryštofu Columbovi, který ji přivezl z Ameriky. Nejdříve se paprika používala pouze k okrasným účelům, ale v 19. století se začala užívat i jako koření. V této době se poprvé začala paprika řadit mezi zeleninu.

 

Zezačátku se pěstovaly pouze pálivé odrůdy paprik. Pálivost je dána podílem kapsaicinu – látky, kterou si papriky vypěstovaly jako obranu proti býložravcům. Teprve v průběhu devatenáctého století se začaly tyto pálivé papriky šlechtit s jinými nepálivými plody. Jak se později zjistilo, byl to skvělý tah, protože si lidé nepálivé odrůdy paprik velice oblíbili.

 

Papriky jsou velmi zdravou zeleninou, která obsahuje spoustu cenných látek. Najdeme v nich například rutin, který posiluje a chrání cévy před kornatěním. Rutin dokáže také posílit naše srdce. Mírní i bolesti žil a působí blahodárně i při hemoroidech. Kapsaicin působí pozitivně i na náš trávicí trakt. Dokáže ozdravit střevní mikroflóru a zabraňuje množení mikroorganismů. Také odvádí škodlivé látky pryč z těla, zlepšuje soustředění, chrání nervovou soustavu a pomáhá preventivně proti nástupu migrény. Údajně má kapsaicin pomáhat i v boji proti rakovině. Kapsaicin se může navíc užívat i zevně. Můžete ho tedy najít i jako součást různých mastí, náplastí nebo olejíčků. Používá se zejména k prokrvení svalů. Papriky dále obsahuje provitamin A, vitamin C a další silné antioxidanty. Ty bojují proti volným radikálům a oddalují proces stárnutí.

 

Co papriky obsahují:

  • Provitamin A
  • Vitamin C
  • Vitamin E
  • Vitaminy skupiny B
  • Rutin
  • Hořčík
  • Fosfor
  • Draslík
  • Vápník
  • Zinek
  • Měď
  • Mangan
  • Síra
  • Železo
  • Bílkoviny
  • Bioflavonoidy

 

Za poslední roky bylo vyšlechtěno spousta odrůd paprik. Ty se liší svou velikostí, tvarem, barvou i chutí a stupněm pálivosti. Nejvíce pro své tělo uděláme, pokud si budete dávat papriky čerstvé a tepelně neupravené. Citlivým jedincům ale mohou syrové papriky dráždit žaludek. Může za to jejich slupka. V tom případě zkuste papriky lehce ogrilovat a sloupnout z nich slupku. Pokud se papriky správně sklidí v ideálním stupni zralosti, zůstanou svěží a chutné po několik dní. Papriky ale bývají velmi citlivé při transportu a skladování ve skladech, kdy se snižuje jejich nutriční hodnota. Proto se vždy snažte kupovat papriky z Čech a ne ty dovážené, protože budou mít mnohem více živin než ty z ciziny.

 

Čínské zelí

Čínské zelí se u nás příliš moc neprodává, ale najdeme ho ve specializovaných obchodech. Lze ho však bez problémů pěstovat na zahrádkách i v našich podmínkách. Rozhodně stojí za to čínské zelí vyzkoušet. Obsahuje totiž spoustu vitaminů a minerálů

 

Konzumace čínského zelí je neskutečně prospěšná našemu tělu. Tato zelenina má totiž výborný vliv na trávení a také na povrch sliznice trávicího traktu. Usnadňuje navíc trávení tuků, a proto je vhodné i při redukční dietě.  Pokud vás trápí vysoký cholesterol, čínské zelí vám ho může pomoci stabilizovat. Doporučuje se i jako prevence arteriosklerózy a kornatění tepen. Čínské zelí si mohou dopřávat i ti, kteří trpí různými záněty střev. Zajímat vás určitě bude vysoký obsah vitaminů a minerálů. Za zmínku rozhodně stojí vitamin C, provitamin A, vitamin B1, B2 a B3, draslík, hořčík, vápník, síra a železa.

 

Co se týče skladování čínského zelí, není dobré ho skladovat moc dlouho. Rozhodně se nehodí k dlouhodobému uchovávání. Čínské zelí se sklízí od července po celou sezónu. Z čínského zelí je možné udělat zeleninový salát, ale hodí se i do polévek a různých masových a zeleninových směsí. Chutnat vám budou čínské nudle s kuřecím masem a čínským zelím. Vyzkoušet ale můžete i naši českou klasiku – dušené zelí. To je dobré připravit na cibuli a slanině. Na rozdíl od klasického zelí je čínské zelí lépe stravitelné a tolik nenadýmá. Velmi dobré je i v syrovém stavu se zálivkou ze soli, cukru, octu a pepře. Dobře se hodí i k mrkvi, ředkvičkám a jarní cibulce.

 

Čínské zelí můžeme pěstovat i na zahrádce. Semena se vysévají od poloviny června. Pokud byste to zkusili na jaře, bude vám zelí špatně růst a vybíhat do květu. Sít se může až do konce srpna. Čínské zelí potřebuje humózní půdu a pravidelnou zálivku. Zelí by se nemělo plít, protože má mělce rozprostřené kořínky. Sklízet můžeme už 3 týdny po výsadbě. Poblíž čínského zelí doporučujeme zasít také rajčata, která odpuzují bělásky a kerblík, který odpuzuje zase slimáky.

Citrónová tráva

Citrónová tráva je výbornou a ne příliš známou bylinkou z Asie, kterou si ale můžeme vypěstovat i tady u nás – třeba na balkoně nebo na zahrádce. Jakmile jednou citrónovou trávu vyzkoušíte, už se jí nebudete chtít vzdát.

 

Citrónová tráva (taktéž lemongrass, vousatka citrónová) je vlastně travina pocházející z tropických oblastí Asie. Obsahuje aromatické aroma, které dodá pokrmům citrónovou vůni i chuť, ale nepřidá jim kyselost jako citrón. Tuto bylinku můžeme využít čerstvou, zmraženou i sušenou. Pokud se citrónová tráva usuší nebo zmrazí správně, zachová si maximum chuti i vůně. Sušená se často používá do různých čajových směsí, kde chutná velmi dobře. Sehnat se dá samozřejmě i samostatně. Citrónová tráva chutná výborně v kombinaci se zeleným čajem, který skvěle dochutí. Používá se nejen v potravinářství, ale i ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu. Své místo má i v lidovém léčitelství. Působí totiž jako tišící prostředek a uklidňuje rozbouřené nervy, snižuje horečku, pomáhá od nechutenství, žaludečních potížích a snižuje cholesterol.

 

Jak používat citrónovou trávu?

  • Spodní část výhonků a cibulek
  • Mohou se dávat do zeleninových salátů, polévek, omáček a k masovým pokrmům
  • Tužší stvoly
  • Používají se jen na ovonění pokrmů a před podáváním se vyndají

 

Citrónová tráva je neodmyslitelnou součástí thajské kuchyně. Thajci ji využívají ke zvýraznění chuti jednotlivých jídel. Navíc dokáže vousatka i potlačit chuť některých druhů koření a snížit třeba pálivost.

 

Málokdo ví, že si můžeme vousatku vypěstovat i sami doma. Od jara do podzimu se jí dobře daří na zahradě, terase nebo balkónu. Musí být ale na slunném místě, protože právě sluníčko může za to, že má citronela dostatek vonných silic. Citrónová tráva má ráda dostatek vody, ale nesmíte ji přelít. Potřebuje propustnou, hlinitopísčitou půdu. Pro správný růst potřebuje jednou týdně přihnojit kombinovaným hnojivem. Na zimu je třeba vousatku uchránit před mrazem. Umisťuje se v chladné, ale světlé místnosti s teplou kolem 10 stupňů. Tam dokáže přečkat do jara.

Bobkový list – recepty

Dýňová polévka s bobkovým listem

Suroviny:

1 kg dýně Hokkaido

1 cibule nakrájená najemno

Máslo

1 lžička římského kmínu

1 lžička koriandrových semínek

litr slepičího nebo zeleninového vývaru

pepř a sůl

petržel

1 větvička tymiánu

1 bobkový list

2 kousky citronové slupky

jogurt nebo smetana

 

Postup:

Na másle usmažíme cibuli, přidáme dýni a dusíme pod pokličkou 10 minut. Pak přilejeme vývar, koření, sůl a pepř. Opět přikryjeme pokličkou a zvolna vaříme 25 minut. Vyndáme koření a rozmixujeme. Podáváme s jogurtem nebo smetanou.

 

Pečené brambory

Suroviny:

brambory rané

2 větší červené cibule

1 palice česneku

2 jablka

olivový olej

čerstvé chilli papričky

pepř

bobkový list

rozmarýna

 

Postup:

Nejprve rozehřejeme troubu na 200 stupňů Celsia. Brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme na měsíčky. To samé uděláme i s cibulí. Česnek rozdělíme na dílky, ale nemusíme loupat. Do hlubokého pekáče nalijeme olej, přihodíme brambory, cibuli, česnek a další koření a promícháme s olejem. Pekáče vložíme do trouby a pravidelně kontrolujeme a promícháváme. Jablka odjadřincujeme a nakrájíme na měsíčky. Následně vmícháme do brambor a pečeme na plný výkon. Nakonec vše osolíme, ochutíme chilli papričkou a servírujeme na talíře.

 

Kořeněné maso

Suroviny:

2 kg hovězí kližky

12 lžic krupicového cukru

1 lžíce oleje

1 lžíce mleté skořice

3 lžíce soli

2 lžičky kmínu

1 sáček mletého zázvoru

2-3 hřebíčky

2-3 bobkové listy

3 hvězdičky badyánu

 

Postup:

Do tlakového hrnce nalijte lžíci oleje. Jakmile se olej zahřeje, přidáme dvě lžíce cukru a za stálého míchání uvaříme karamel. Když se z karamelu začne kouřit, hrnec odstavte z ohně a vložte do něj kližku. Maso zalijte teplou vodou tak, aby bylo ponořeno. Vodu osolte, přidejte zbylý cukr a všechno koření. Pokud nemáte koření v prášku, ale v celku, zašijte je do pytlíčku z gázy. Vodu přiveďte do varu, pak oheň zmírněte a zvolna vařte asi 3 hodiny. Po uvaření nechte maso v nálevu vystydnout a uložte do chladničky. Krájejte je na tenké plátky až následující den, kdy je dostatečně ztuhlé. Je výhodné najednou zpracovat větší množství masa a vařené uchovat v mrazničce. Maso krájíme na tenké plátky, obložíme zeleninou a případně i pečivem.

 

Vepřová pečeně

Suroviny:

1,5 kg vykostěné vepřové pečeně nebo krkovice

1 lžíce rostlinného oleje

1 lžíce mletého zázvoru

2 lžička drceného kmínu

250 ml světlého piva a pivo na podlévání

1 lžíce sádla

6 červených malých cibulí, nebo šalotek

sůl

 

Postup:

Omyté a osušené maso vložte do vhodné nádoby, osolte, posypte zázvorem, kmínem a přelijte olejem a pivem. Uložte na chladné místo a několik hodin nechte marinovat (jednou obraťte). Troubu předehřejte na 160 °C. Maso vyjměte z marinády a osušte kuchyňským ubrouskem. V troubě v pekáčku rozehřejte sádlo a ze všech stran na něm opečte vepřové společně s cibulí. Maso dejte do pekáčku, přelijte marinádou a hodinu až hodinu a půl pečte. Průběžně maso přelévejte vypečenou šťávou a podle potřeby podlévejte pivem. Hotovou pečeni nakrájejte přes vlákno na plátky a přelijte vypečenou šťávou. Servírujeme zdobené bobkovým listem.

 

BOBKOVÝ LIST

Bobkový list využívali s oblibou už naši předci, kteří věděli, jak důležitou roli hraje v dochucování pokrmů i v léčitelství. Toto koření má silnou aromatickou vůni, zlepšuje koncentraci, paměť a racionální myšlení. Podporuje mozkovou aktivitu, chrání celkové zdraví a čistí organismus. Pokud si vložíte pár listů pod polštář, bude se vám dobře spát.

 

Bobkový list se v lidovém léčitelství užívá k vyčištění kloubů a celého těla od usazenin a kyseliny močové. Pokud si budete dávat bobkový list do jídla pravidelně, podpoříte tím své trávení a zvýšíte i chuť k jídlu. Jestliže vás trápí revmatické bolesti nebo bolesti kloubů z nadbytečného solení, bobkový list velmi oceníte. I zvenku je bobkový list zázračný – stačí si natřít bobkový olej na bolavé klouby a máte vystaráno. Na klouby jsou výborné i obklady z bobkového listu. Stačí rozdrtit bobkový list a smíchat ho s olivovým olejem. Směs dáme na čistý kapesník a přikládáme několikrát denně na postižené místo. Olej z bobkového listu se používá při podvrtnutích a různých pohmožděninách. Máte problémy s močovým měchýřem nebo ledvinami? Toto koření vám uleví, protože má schopnost rozpouštět. Pomáhá i při trombóze jater a problémech se slezinou. Dokonce je skvělý i při bolestech v kříži. Vavřínová esence byla vždy používaná k odpuzování hmyzu a zejména kuchyňských molů.  Čaj z bobkového listu snižuje hladinu cukru v krvi, a proto je skvělý pro diabetiky a pomáhá i při dně. Obsahuje totiž silice, alkaloidy, glykosidy, hořčiny a další látky. Hořčiny povzbuzují tvorbu žluči, což je velmi důležité u jaterních chorob.

 

K čemu je bobkový list dobrý?

  • Pomáhá ulevovat při trombóze
  • Ulevuje od bolestí kloubů, svalů a kostí
  • Pomáhá při revmatismu a dně
  • Podporuje trávení
  • Snižuje hladinu cukru v krvi
  • Působí protizánětlivě, dezinfekčně a má sedativní účinky
  • Odstraňuje otoky

 

Lilek – recepty

Zapečený lilek s rajčaty a sýrem

Suroviny:

2 lilky

8 rajčat

200 g tvrdého sýra

Sůl

Mletý černý pepř

Bazalka

Majoránka

Olej

 

Postup:

Lilky podélně rozřízneme na plátky. Plátky vložíme mezi 2 ubrousky a necháme půl hodinky odležet, aby se vypotila z lilků voda. Rajčata oloupeme a nakrájíme na kostičky. Lilky pak také nakrájíme na kostičky a smícháme s rajčaty, solí, pepřem a bylinkami. Směs vložíme do pekáče, kam přidáme i trošku oleje. Pečeme asi půl hodiny na 150 stupňů a občas promícháme. Ke konci navrch přidáme pár plátků tvrdého sýra a necháme ještě 5 minut zapéct. Výborně chutná s bramborami nebo jako příloha k masu.

 

Zapečený lilek s balkánským sýrem

Suroviny:

1 lilek

3 rajčata

100 g balkánského sýra

50 g eidamu

2 stroužky česneku

Čerstvá petrželka

 

Postup:

Lilek nakrájíme na asi 1 cm silná kolečka, potřeme olejem a krátce osmahneme na pánvičce. Rajčata též pokrájíme na kolečka a osmahneme na pánvičce. Rajčata však nemusíme potírat olejem. Mezitím nastrouháme balkánský sýr a eidam. Sýry promícháme s utřeným česnekem a posekanou petrželkou. Na plech vložíme kolečka lilku, na ně kolečka rajčat a úplně nakonec sýrovou směs. Dáme do předehřáté trouby a pečeme asi 15 minut. Můžeme podávat k masu, ale výborně tato směs chutná třeba jen s pečivem.

 

Nakládaný lilek

Suroviny:

1 střední lilek

4 stroužky česneku

Rýžový ocet

Bílé víno

Rostlinný olej

Černé olivy

Bazalka

Chilli papričky

Sůl

 

Postup:

Lilek nakrájíme na kolečka o síle asi jednoho centimetru. Každý plátek lehce osolíme a pokapeme rýžovým octem a rostlinným olejem a vložíme na plech. Přikryjeme alobalem nebo druhým plechem a pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů zhruba čtvrt hodiny. Do nádoby, ve které chceme lilek nakládat, nalijeme olej a plátky lilku ještě teplé vkládáme dovnitř. Přidáme na oleji opečené plátky česneku, chilli papričky, bazalku a můžeme přidat i plátky limetek. Konzumovat můžeme ihned, ale čím déle lilek uchováváme, tím má lepší chuť. Necháváme buď v lednici, nebo ve spíži.

 

Zapečený lilek s hermelínem

Suroviny:

1 větší lilek

4 hermelíny

8 plátků parmské šunky

1 palička česneku

250 ml smetany ke šlehání

bazalkové pesto

olivový olej

sůl

 

Postup:

Lilek nakrájíme na osm plátků, osolíme a necháme půl hodiny vypotit, aby se lilek zbavil přebytečné vody. Hermelíny rozkrojíme napůl. Vypocené a osušené plátky lilku vložíme do olejem vymazaného pekáčku nebo zapékací misky, potřeme bazalkovým pestem, poklademe plátky parmské šunky a nakonec přiložíme poloviny hermelínů řeznou stranou dolů. Česnek oloupeme, nakrájíme na plátky a vsypeme do volných míst mezi kolečka lilku. Vložíme do trouby, rozpálené na cca 200°C, po deseti minutách zalijeme šlehačkou a asi patnáct minut dopékáme.

 

Kaki

Toto exotické ovoce se u nás prodává již po mnoho let, ale teprve teď si pomalu získává naše sympatie. Dlouho jsme totiž nevěděli, jak správně kaki konzumovat nebo s čím ho kombinovat. Dokonce i jeho účinky na naše zdraví nebyli dlouho veřejnosti známé. Teď už ale víme, že je kaki velmi chutné ovoce se spoustou vitaminů a minerálů.

 

Kaki má rosolovitou dužinu, která obsahuje velké množství sacharidů a vody. Skvělé je, že toto ovoce obsahuje 1 % vlákniny. Může se zdát, že to není zrovna moc, ale pokud se jedná o vlákninu, je 1 % opravdu velké množství. Vláknina pomáhá zvětšit objem stolice a tím usnadňuje proces vyprazdňování. Střeva tak budete mít dokonale vyčištěná a nebude vás trápit zácpa. Vláknina je dobrá i k lepšímu vstřebávání cukrů, snížení hladiny cholesterolu v krvi a také pro zmírnění zánětů tlustého střeva. Je to zkrátka všelék. V kaki najdeme také taniny, které mají silné stahující účinky. Každá odrůda tohoto ovoce má však jiný podíl taninů. Zároveň platí, že čím je plod zralejší, tím méně taninů obsahuje. Zajímavý je také obsah karotenoidů, které mají silné antioxidační vlastnosti, chrání buňky, zabraňují rychlému stárnutí a snižují riziko infarktu a kardiovaskulárních chorob. Kaki má v sobě množství vitaminu C, který každý z nás potřebuje zejména v podzimním a zimním období. Existují samozřejmě ovocné druhy, které jsou na vitamin C bohatší než kaki, například citrusy. Kaki obsahuje také železo, které se právě díky obsahu vitaminu C mnohem lépe v těle vstřebává. 1 středně velké kaki vám dodá 10 % doporučené denní dávky železa. I přesto, že kaki obsahuje cukry, diabetici se mu nemusí vyhýbat. Více než polovina cukrů je totiž tvořena fruktózou, přírodním ovocným cukrem, který je diabetiky mnohem lépe snášen. Rozpustná vláknina navíc zpomaluje uvolňování cukrů ve střevech. Kaki bychom měli v obchodech pečlivě vybírat. Není dobré sahat po příliš tvrdých plodech, které značí nezralost. Stejně tak si nevybírejte plody příliš rozměklé nebo dokonce nahnědlé. Před konzumací je dobré kaki oloupat (není to však nutné). Nejlépe se kaki jí po nakrájení na kostičky či měsíčky. Můžete ho ale třeba rozkrojit na půl a vydlabávat lžičkou stejně jako je tomu u kiwi. Kaki však nemusíte jíst jen syrové. Skvělé chutná i pyré z kaki, marmeláda, džem nebo kompot.

Brambory

Brambory neboli lilek hlíznatý, je dvouděložní rostlina z čeledi lilkovitých. Květy brambor jsou zbarveny do fialova nebo bíla. Pěstuje se v mírném pásmu pro oddenkové hlízy, které rostou v zemi. Hlíza bramboru slouží k ukládání živin a zajišťuje její vegetativní rozmnožování.

 

Brambory obsahují spoustu vitaminů, minerálů, stopových prvků, ale také škrob a bílkoviny. Z brambor se ve velkém vyrábí škrob a líh. Svůj původ mají brambory v Bolívii. Do Evropy je přivezli španělští kolonizátoři jako okrasnou rostlinu v šestnáctém století. Původně se vyjímala jako okrasná rostlina v botanických zahradách a později se dostala i na trhy jako cizokrajná pochoutka. Až v 18. a 19. století se brambory začaly pěstovat ve velkém a staly se základní potravinou zejména pro chudé obyvatelstvo. V dnešní době patří brambory mezi základní potravinu, která je běžnou součástí našich jídelníčků.

 

Brambory obsahují až 75 % vody, 20 % sacharidů a asi 2 % bílkovin. Jsou velmi bohaté na draslík a alantoin, což je látka, která urychluje regenerační procesy v organismu. Nejvíce hodnotných látek se nachází těsně pod slupkou, tudíž je mnohem výhodnější konzumovat brambory neoloupané. Pokud brambory oloupeme, je dobré je vařit v minimálním množství vody a co nejkratší dobu (nejlépe v páře), aby se omezilo vyplavování cenných živin.

 

Co všechno brambory obsahují?

  • Vitamin C
  • Vitaminy skupiny B
  • Vitamin E
  • Draslík
  • Hořčík
  • Zinek
  • Vápník
  • Síru
  • Fosfor
  • Měď
  • Mangan
  • Sodík
  • Selen
  • Železo
  • Jód
  • Nikl
  • Alantoin

 

Jelikož brambory obsahují hodně draslíku, působí močopudně a tudíž blahodárně na ledviny a močový měchýř. Jsou součástí diet při nemocech srdce a ledvin, protože odplavují nejen vodu, ale i škodlivé látky z těla pryč. Navíc prospívají nervovým buňkám a svalům, pomáhají při únavě, snižují krevní tlak a díky alantoinu napomáhají při hojení zlomenin.

 

Co brambory dokážou?

  • Posilují svaly
  • Uvolňují zácpu
  • Působí pozitivně na nervy a mozek
  • Povzbuzují tvorbu hormonů
  • Chrání před bakteriálními infekcemi
  • Pomáhají při nemocech ldvin
  • Snižují krevní tlak
  • Odstraňují únavu
  • Podporují trávení
  • Hojí zlomeniny
  • Snižují cholesterol
  • Pomáhají regenerovat organismus

 

Druhy brambor

Velmi rané – sklízejí se začátkem června a mají velice jemnou chuť. Nejsou ale vhodné k dlouhodobému skladování, protože mají málo škrobu a rychle z nich uniká voda.

 

Středně rané – sklízí se od července do září a lze z nich uvařit polévku, připravit salát nebo hranolky. Dobré jsou i na kaši a knedlíky. Tento druh brambor už je ke skladování vhodnější.

 

Pozdní – sklízí se od září do října a jsou určeny ke dlouhému zimnímu skladování. Je však nutné je uložit na suchém a vzdušném místě, kde je tma a chlad.

Celerové recepty

Zapečený celer

Suroviny:

2x celer

200 g anglické slaniny

100 g nastrouhaného eidamu

100 g nastrouhané nivy

Kousek másla

Ocet

Sůl

Pepř

 

Postup:

Celery oloupeme, rozkrojíme na poloviny a vložíme do hrnce s vodou (kterou jsme předtím mírně okyselili octem) a uvaříme doměkka. Slaninu nakrájíme na kostičky a opečeme na másle. Uvařený celer scedíme, necháme trochu vychladnout a nakrájíme na plátky silné asi 1 cm. Dno zapékací misky potřeme trochou tuku z opečené slaniny, poklademe plátky celeru a zasypeme částí slaniny. Opět přidáme vrstvy celeru a slaniny, a tak pokračujeme do vyčerpání ingrediencí. Každou vrstvu celeru mírně osolíme a opepříme. Na závěr vše pokapeme zbylým tukem z opečené slaniny, posypeme směsí sýru a pečeme dozlatova.

 

Smažený celer v sýrovém těstíčku

Suroviny:

800 g celeru

2 vejce

2 lžíce polohrubé mouky

Tuk na smažení

Sůl

2 lžíce mléka

1 lžíce oleje

80 g strouhaného sýra

 

Postup:

Oloupaný celer nakrájíme na kolečka silná asi 7 milimetrů, vložíme jej do vařící osolené vody a uvaříme doměkka. Vyjmeme a necháme odkapat. Z ostatních surovin připravíme těstíčko, namáčíme v něm celer a vkládáme přímo do rozehřátého oleje. Usmažíme do růžova po obou stranách a podáváme s vařenými brambory.

 

Celer s jablky a se zelím

Suroviny:

1 malá hlávka zelí

1 malý celer

3 jablka

Sůl

Kmín

Zálivka:

¼ litru vody

3 lžičky citrónové šťávy

Sůl

2 lžičky cukru

2 lžíce oleje

 

Postup:

Zelí nakrájíme na tenké nudličky, osolíme, promícháme s kmínem a necháme chvíli odstát, aby zelí povolilo. Přidáme na tenké plátky nakrájená jablka a nastrouhaný celer. Salát promícháme s připravenou sladkokyselou zálivkou a olejem.

 

Plněný celer

Suroviny:

4x celer

40 g másla

½ hrnku sušených hub

20 g mouky

Nádivka:

20 g najemno nakrájené cibule

20 g másla

100 g mletého masa

Sůl

Pepř

1 vejce

Několik lžic vývaru

40 g strouhanky

 

Postup:

Celery očistíme a oloupeme. Uvaříme je v osolené vodě s několika kapkami octa. Prochladlé a okapané nahoře odřízneme a vydlabeme střed. Naplníme nádivkou, odkrojené vršky opět přiklopíme a celery převážeme motouzem z přírodního materiálu. Máslo necháme v hrnci zhnědnout a celery na něm opečeme. Podlijeme vodou z vaření celeru, přidáme usušené hřiby namočené v mléce a dusíme celery doměkka. Z měkkých celerů odvážeme motouzky, šťávu zahustíme moukou, povaříme a podle chutí osolíme.

Na nádivku osmažíme na másle cibulku, přidáme maso, sůl, pepř a trochu vývaru podle potřeby. Vše dusíme na pánvi a nakonec zamícháme vejce a strouhanku.

 

Bramborovo-celerové pyré

Suroviny:

250 g celeru

500 g brambor

100 ml teplého mléka

2 cibule

Sůl

Pepř

2 lžíce másla

2 lžičky majoránky

1 jablko

2 lžíce citrónové šťávy

300 g salámu nebo šunky

1 lžíce oleje

Muškátový oříšek

 

Postup:

Celer oloupeme a brambory nakrájíme na kostičky. Vaříme v osolené vodě asi 25 minut. Zalijeme mlékem a umixujeme pyré. Osolíme, opepříme a ochutíme muškátovým oříškem. Cibuli nakrájíme na kolečka. Na lžíci másla spolu s majoránkou osmahneme. Jablko nakrájíme na plátky a pokapeme citrónovou šťávou. Asi 5 minut podusíme na másle. Máslo nebo šunku nakrájíme na silnější plátky a na rozpáleném oleji dokřupava opečeme.

Šťavnaté broskve

Broskev je jako ovoce opředeno mnoha pověstmi a starými bájemi. Číňani považují broskev za symbol dlouhého života, protože byla prý pokrmem nesmrtelných. Dokonce z broskvových pecek lidé vyřezávaly zámečky a dávali je dětem na krk, aby je ochránili před smrtí. A dokonce i v dnešní době to tak v mnoha kulturách s broskvemi je. Důležité je však vědět, že broskve obsahují mnoho vitaminů a minerálů, které jsou pro naše tělo nezbytně důležité.

 

Broskve jsou opředeny mnoha japonskými i čínskými pověstmi a váží se k nim různé tradice. Název broskve (prunus persica) je odvozeno od Persie. Lidé si totiž po dlouhou dobu mysleli, že broskev opravdu pochází z oblasti Persie. Jejich původ však můžeme hledat v Číně, kde je znají již více než 4000 let. Do Persie a oblasti Středozemního moře se broskve dostali hedvábnou stezkou z Číny. Do Ameriky přivezli broskve španělští dobyvatelé až v 16. století. O něco později se objevili také ve Velké Británii a Francii.

 

Na bájích a pověstech kolem broskví je mnoho pravdy. Svědčí o tom množství vitaminů a minerálů, které v sobě broskve ukrývají. Podobné složení mají i nektarinky, které prý vznikly zkřížením broskve a švestky. Broskve, ale i nektarinky mají ale nižší obsah sacharidů než například švestky, třešně, meruňky a další peckoviny. Proto jsou ideální i pro redukční diety. 100 g broskve má pouhých 219 kJ. Navíc obsahují vysoké množství železa, betakarotenu a vitaminů skupiny B. Všechny tyto složky se podílejí na posílení obranyschopnosti našeho organismu. Broskve dále obsahují vitamin C, draslík, selen, vápník, zinek, měď a také cenné bioflavonoidy, které účinek vitaminu C ještě zvyšují. Broskve svým složením chrání před volnými radikály a vysokým obsahem vlákniny příznivě působí na trávení. Existují dokonce i broskvové redukční kúry, kdy se za den má sníst až 1 kg broskví. Tato dieta navíc čistí i ledviny. Broskve působí pozitivně nejen na tělo, ale i na duši. Obsahují totiž velké množství niacinu, který je nutný pro správnou funkci nervového systému a zlepšuje náladu. Broskev by se neměly ale jíst jako dezert, protože zvyšují chuť k jídlu. Široké uplatnění mají broskve i v kosmetickém průmyslu. Dělají se z nich pleťové krémy, vody i masky. Tu si však můžete udělat i sami doma. Broskve údajně používaly na pleť i antické ženy.

Meloun – recepty

Kuřecí maso s melounem

Suroviny:

½ kg kuřecích prsou

Meloun cantaloupe

3 kiwi

1 hlávkový salát

Několik jarních cibulek i s natí

Pažitka

2 lžíce sezamových semínek

2 lžíce jablečného octa

6 lžic olivového oleje

Sůl

Pepř

 

Postup:

Kuřecí prsíčka ogrilujeme na pánvi a jakmile vychladnou, nakrájíme je na tenké kousky. Meloun rozčtvrtíme, lžící vydlabeme semena, vykrojíme dužinu a nakrájíme ji na malé kousky. Kiwi oloupeme a nakrájíme na tenké plátky. Cibulku oloupeme a nakrájíme také na tenké plátky. Pažitko nadrobno nasekáme. Salát opereme a rozebereme na listy. Několik velkých listů si odložíme a zbytek natrháme na kousky. V misce smícháme olej, ocet, sůl, pepř a bylinky se sezamovými semínky. Salát nejprve necháme vychladit v lednici a pak servírujeme na salátových listech ozdobené dresingem a pažitkou.

 

Melounová marmeláda

Suroviny:

2 kg dužiny z vodního melounu

1, 5 kg želírovacího cukru

2 citróny

Zavařovací sklenice s víčky

 

Postup:

Meloun rozkrojíme a dužinu nakrájíme na menší plátky. Vybereme pecky a pokrájíme na kostky o velikosti asi 2 cm. Kostky dužiny posypeme želírovacím cukrem a zalijeme šťávou z citrónů. Mísu přetáhneme fólií a necháme přes noc odležet v lednici. Proslazený meloun povaříme asi 5 minut, mezitím sbíráme pěnu. Sklenice vypaříme horkou vodou a naplníme je marmeládou. Uzavřeme víčky, necháme odstát a pak obrátíme dnem vzhůru.

 

Melounový nápoj

Suroviny:

2 limetky

500 g vodního melounu

200 ml jablečné šťávy

100 g ledu

Máta

 

Postup:

Meloun rozkrojíme, vydlabeme dužinu a z limetek vymačkáme šťávu. Štávu i s melounem vložíme do šejkru a společně s ledem promícháme. Nápoj přecedíme, nalijeme do sklenic a zdobíme mátou.

 

Studená melounová polévka

Suroviny:

500 g batátů

2 cukrové melouny

500 ml vody

150 ml smetany ke šlehání

Trocha moučkového cukru

Máta

Sůl

 

Postup:

Batáty očistíme, nakrájíme na menší kousky, vsypeme do hrnce, zalijeme vodou, trochu osolíme a vaříme 20 minut do měkka. Pak je scedíme, vložíme do mixéru, přidáme 50 ml vývaru z batátů a rozmixujeme.

Cukrové melouny překrojíme napůl, vyškrábneme semínka a vydlabeme dužinu. Tu pak rozmixujeme.  Vydlabané půlky melounů uchováme v lednici. Batáty smícháme s melouny, přidáme smetanu a cukr. Vložíme do lednice vychladit. Polévku podáváme ve vydlabaných půlkách melounů a zdobíme lístky máty.